Když miminka pospíchají na svět
Termín porodu, to je datum, které má nastávající maminka v diáři červeně zatržené. A jestliže se příchod miminka od tohoto data výrazně liší, je to vždycky průšvih.
Pokud je miminko líné a příliš se mu na svět nechce, jsou to ovšem komplikace spíš pro maminku. Pokud totiž těhotenství výrazně přesáhne 41 týden, lékaři se obvykle přiklánějí k hospitalizace a následně k vyvolání porodu. Což samozřejmě není nic moc příjemného. Mnohem hůř ovšem bývá, když se miminko hlásí na svět příliš brzy.
Hodně záleží samozřejmě na tom, o kolik týdnů si miminko pospíšilo. U velmi nezralých dětí se obvykle bojuje o každý den. V podstatě každá hodina, o kterou se prodlouží pobyt v děloze, se počítá k dobru. Lepší variantou je, když se předčasný porod ohlásí a lékaři mohou reagovat. Velkým problémem nedonošených dětí totiž bývají plíce. Ty nejsou schopny řádně plnit svou funkci - udržet se po nadechnutí rozepnuté a umožnit výměnu dýchacích plynů mezi prostředím v plicích a krví tak, aby byly orgány dobře zásobeny kyslíkem.
Pokud hrozí předčasný porod, kterému se nedá zabránit, mohou lékaři urychlit vyzrání plic pomocí léků ještě před narozením. Po porodu mohou miminku podat speciální látku, která umožňuje rozepnutí jeho plic. Přesto musí maminka počítat s tím, že u velmi nezralých dětí jsou vždy zapotřebí speciální dýchací přístroje.
Měli bychom si ale ujasnit, co vlastně rozumíme pojmem předčasný porod. Takto označujeme porod ve chvíli, pokud k němu dojde před 37. týdnem těhotenství. Je pochopitelné, že čím větší je rozdíl mezi plánovanou a skutečnou dobou porodu, tím větší péči dítě potřebuje. Jak to vidí lékaři?
• 40 týden – normální termín porodu
(pro dvojčátka optimum 37-38 týden)
• 34 – 37 týden – lehká nedonošenost.
Děti jsou obvykle bez větších poruch poporodní adaptace.
• 30 – 33 týden – střední nedonošenost.
Dětí mývají obvykle problémy s adaptací, dýcháním a podobně.
Miminka vážící pod 1500g, mají pravděpodobnost těžkého postižení 7%.
• 27 – 29 týden – těžká nedonošenost. Děti mají téměř vždy problémy s adaptací.
Miminka vážící pod 1000g, mají pravděpodobnost těžkého postižení 20%.
• 23 – 26 týden – extrémně těžká nedonošenost.
Děti mají vždy těžké problémy s adaptací.
Miminka vážící méně než 750g, mají pravděpodobnost těžkého postižení 30%.
Známky zralosti
Kromě data porodu a s ním související porodní váhy, která je takovým tím prvním a nejjednodušším rozpoznávacím znamením, existuje několik dalších znaků, podle kterých se pozná, že je miminko donošené.
1. Nehty miminka dosahují ke konečkům prstů.
2. Kůže je zdravá, růžová a není již pokryta jemnými tmavými chloupky, které tělo miminka v určité fázi těhotenství pokrývají.
3. Jsou správně vyvinuty pohlavní orgány. To znamená, že u chlapců jsou již sestouplá varlata a u děvčátek kryjí velké stydké pysky ty malé.
Co vás čeká a nemine?
K předčasným porodům navzdory lékařské vědě stále dochází.
Co vás čeká, pokud mezi nedonošence patří právě vaše miminko?
1. Především se musíte připravit na spoustu přístrojů a hadiček. Nejen, že je nutné děťátko sledovat, ale také ho krmit. Zpočátku sondou zavedenou do žaludku, někdy v kombinaci s výživnými látkami a roztoky pomocí infuze. Tento způsob se obvykle později kombinuje s kojením nebo krmením z láhve či kádinky.
2. Musíte se smířit s tím, že riziko zažívacích obtíží a infekcí je u oslabených dětí mnohem větší. A bude ještě pěkně dlouho. Budete muset nejen minimalizovat veškeré návštěvy, ale velmi pečlivě připravovat veškeré jídlo, které miminku podáte, sterilizovat vždy vše, co budete používat.
3. Musíte počítat s tím, že miminko stráví v nemocnici dlouhé týdny a často i měsíce. Že bude nějakou dobu trvat, než bude úplně vyhráno a vy si budete moci odnést domů zdravé miminko.
4. Nesmíte se zlobit, pokud miminko bude častěji plakat. U těchto dětí je to obvyklé a nic s tím nenaděláte.
5. Naštěstí brzy zjistíte, že většina nezralých miminek svůj handicap dožene. Velkou pomocí bývá Vojtova metoda. Mozek se při ní ovlivňuje tak, že je schopen aktivovat zatím nezapojené a nevyužité dráhy a nahradit tak poškozená spojení. Díky tomu se porucha hybnosti odstraní či zmírní. Dá se takto ovlivnit i polykání a sání, psychický stav dítěte a celková úroveň psychomotorického vývoje. Toto metodu je ale možné provádět až ve chvíli, kdy je miminko stabilizované a rozhodně po dohodě s ošetřujícím lékařem.
Zdroj: Žena cz, Simona Kroupová
Žádné komentáře:
Okomentovat