Informační materiál vypracovaný pro
NOVOROZENECKÉ ODDĚLENÍ
JEDNOTKY INTENZIVNÍ A RESUSCITAČNÍ PÉČE
FN OLOMOUC
Miminko za sklem
Maminko, narodilo se Vám miminko mnohem dříve než jste očekávala. Co teď ? Hlavou se V ám honí mnoho otázek, na které byste nejraději znala okamžitě odpověď.
Kde je nyní Vaše miminko?
Co se s ním děje?
Jak se mu daří?
Kdy ho uvidím?
Co bude dál?
Prožíváte nyní stav nejistoty a obav o Vaše dítě. Tato knížečka Vám chce pomoci najít odpovědi alespoň na některé otázky a přibližit Vám prostředí, kde nyní pečují o Vaše miminko. Lepší znalost takového prostředí pomáhá tuto nejistotu a obavy zmírnit.
Je však důležité, abyste se se svými obavami svěřila a společně s námi se podílela v rámci svých možností na léčbě a pomoci svému dítěti. Nikdo nikdy nemůže úplně nahradit matčino pohlazení, pochování, povídání, zpívání. Nechceme Vás nechat samotné s Vaší momentální nejistotou. Zoufalství nic neřeší, jen ubírá čas a energii, kterou je třeba věnovat Vašemu dítěti. Ve vývoji dítěte je každé období jedinečné a neopakovatelné. To, co dítě potřebuje první den života, nejde udělat druhý den, to, co potřebuje v prvním týdnu, nejde udělat druhý týden a tak je tomu i dále.
Nedonošený organismus je závažný zdravotní stav, není to jen nízká porodní hmotnost, ale hlavně nezralost všech orgánů a funkcí.
Pomocí současných poznatků z lékařské vědy neonatologie, trpělivé péče vysoce kvalifikovaných zdravotnických pracovníků a nejmodernějšího přístrojového vybavení můžeme tento stav ovlivnit. Věřte, že snahou nás všech je předcházet a zamezit vzniku trvalého poškození dítěte. Dovolte nám proto, abychom V ám v několika bodech pomohli na cestě, na jejímž počátku Vy a Vaše dítě stojíte.
Které děti jsou na jednotce intenzívní péče
Na jednotku intenzívní péče přijímáme děti
- předčasně narozené, již od 24. týdne těhotenství -děti s nízkou porodní hmotností
- s poruchami poporodní adaptace - poruchy dechové, oběhové, termoregulace
- děti s infekcí
- děti s vysokou hladinou bilirubinu při novorozenecké žloutence
- děti s vrozenýrni vývojovými vadami, podle závažnosti vady a podle pracovních podmínek našeho oddělení zajistíme dítěti další odborné vyšetření a léčbu buď v rámci Fakultní nemocnice nebo ve specializačním odd. v Bmě, v Praze
Kdo se o něj stará? Je tak samo.
O Vaše dítě pečuje tým zdravotnických pracovníků, jejichž práce se navzájem prolíná, jednotlivé kroky na sebe úzce navazují a jsou nezaměnitelné, avšak vždy mají společný cíl - poskytnout
Vašemu dítěti vzhledem k jeho zdravotnímu stavu co nejdokonalejší a nejlepší péči, kterou můžeme v rámci svých možností (personál, materiální, technické a přístrojové vybavení) nabídnout a splnit.
Tento tým tvoří dětští lékaři - neonatologové, lékaři konziliáři, dětské sestry, zdravotničtí laboranti, rehabilitační pracovnice, rentgenoví laboranti, sanitárky.
Lékař neonatolog - mimo jiné hodnotí zdravotní stav dítěte, určí léčbu, vyšetření, která jsou pro zdámý průběh léčby nutná, provádí léčebné zákroky -poskytuje rodičům informace o zdravotním stavu dítěte.
Podle potřeby dochází na odd. JIRP lékaři - konziliáři. Zrak kontroluje pravidelně oftalmolog. Dětský neurolog sleduje vývoj nervového systému, projevy a chování dítěte. Z dalších specia- lizovaných odbomíků to jsou např. chirurgové, kardiologové nebo genetici.
Dětská sestra - po celých 24 hodin je v kontaktu s dítětem, pečuje o dítě, plní jeho potřeby, sleduje jeho projevy, chování, vše zaznamenává, upozorňuje na jakékoliv změny zdravotního stavu.
Rehabilitační pracovnice - podle individuálních potřeb dítěte provádí vhodné masáže, cvičení.
Zdravotničtí a rentgenoví laboranti zajistí výsledky vyšetření. Sanitárky pečují o čisté prostředí.
Už není v bříšku, kde je?
Dítě leží v inkubátoru nebo vyhřívacím lůžku na měkké kožešince. V bříšku - v děloze - bylo v teple, v tmavém prostředí, plavalo v plodové vodě a jeho prostor byl ohraničen.
Tyto faktory záhy po narození dítěti velice chybí. Proto se snažíme toto prostředí, co nejvíce napodobit.
Optimální teplotu zajistí inkubátory a vyhřívací lůžka. Před ostrýrn denním světlem chráníme zrak dítěte zataženými žaluziemi v oknech, šero v inkubátoru zajistí barevné plátýnko přehozené přes inkubátor. Dítě leží na měkké kožešince tak, aby se kožíšek dotýkal celého tělíčka a poloha dítěte je co nejvíce podobna poloze dítěte v děloze. Ovzduší v inkubátoru zvlhčujeme. Čím menší dítě, tím větší vlhkost vzduchu.
Není mu zima? Proč to vlhko?
Předčasně narozené děti jsou termolabilní, nedokáží si udržet svou tělesnou teplotu, jejich centrum pro řízení tělesné teploty v mozku je nezralé. Také nezralá kůže, která je tenká a téměř bez podkožního tuku, se podílí na zvýšené ztrátě tělesné teploty.
Takovouto kůží se současně ztrácí i tekutiny, které se odpařují z povrchu těla.
Dětem se proto daří ve vyhřátém inkubátoru s optimální teplotou. Vzduch zvlhčujeme. Vlhkost je dokonce v prvních dnech až 80%. Postupně ji snižujeme a udržujeme v rozmezí 40-60%. Vysoká vlhkost zapaří stěny inkubátoru. Současně proudí do inkubátoru nízké procento kyslíku. V tomto prostředí - teplo, vlhko, nízké procento kyslíku - lépe dozrává nezralá kůže dítěte.
Tělesnou teplotu dítěte kontrolujeme v pravidelných hodinových intervalech. Měříme ji v konečníku nebo v podpaží. Využíváme taktéž teplotních čidel, kdy naměřená hodnota teploty se přenáší na obrazovku monitoru.
Co se s ním děje?
Dítě potřebuje určitý čas, aby si zvyklo na nové prostředí, nového vnějšího světa a zdolalo některé potíže. Jeho stav se může dosti měnit, zejména v prvních dnech po narození, a tak se mění i odpovědi na tuto otázku.
Po narození je dítě prohlédnuto lékařem, zváženo a změřeno. Podle jeho momentálního zdravotního stavu určíme další způsob léčby a péče. Lékař stanoví další diagnostické metody. Jedná se například o biochemické vyšetření krve, které informují o hladině kyslíku v krvi a dalších prvcích, pomocí nichž lékař zjistí a posoudí vnitřní prostředí dítěte, funkci plic nebo také možnou infekci apod.
Nemá hlad? Co jí a jak? Chutná mu? Nehubne?
Miminko krmíme mateřským nebo pasterizovaným ženským mlékem v pravidelných časových intervalech, pomocí tenké hadičky - sondičky.
Sondu zavádíme ústy nebo nosem přímo do žaluďku. Zpočátku krmíme menším množstvím mléka. Jakmile dítě stravu snese a strávíji beze zbytku, začneme množství mléka postupně zvyšovat. Také sondu vyměníme za stříkačku s mlékem a poté za láhev se savičkou.
Nejideálnější je samozřejmě kojení. Proto ihned, jak nám to umožní zdravotní stav dítěte, přikládáme miminko k prsu. Společně s maminkou zkoušíme první a pak další kojení.
Pokud miminku chutná, po jídl spokojeně spí. Zda přibývá na váze a nehubne, zjistíme každodenním vážením.
Proč je takový červený?
Kůže předčasně narozeného novorozence je nezralá, proto velmi tenká a lesklá, s minimální vrstvou podkožního tuku. Je červená, protože přes ni prosvítá cévní řečiště.
Také je velmi citlivá na vnější podněty. Lehce se poruší její celistvost a zvýší se tak riziko vzniku infekce.
Musíme proto všichni dodržovat zásady prevence infekce. Na miminko saháme vždy umytýma a vydezinfikovanýma rukama. Používáme sterilní pomůcky a pomůcky najedno použití. Dítě a jeho okolí udržujeme v čistotě.
Je třeba tolik přístrojů? Hadiček?
Stejně jako kůže, tak i orgány předčasně narozeného dítěte jsou nezralé. Nedokáží ještě pracovat tak dobře jako orgány donošeného a zralého novorozence.
Máme přístroje, které nás informují o správné funkci orgánů. To jsou monitory.
Máme přístroje, které pomáhají nezralýrn orgánům v jejich práci. Tělesnou teplotu pomáhají udržovat inkubátory, vyhřívací podušky.
Nezralé plíce podpoří plicní ventilátory.
Léky jsou vpravovány přímo do krevního oběhu. K tomu slouži soubor různých hadiček a stříkaček.
Stříkačky s léky připevníme na infúzní dávkovače. Ty zajistí přesné a plynulé dávkování léků a výživy.
Jak mu mám pomoci? Mohu?
Svou přítomností, něžnými doteky, pohlazením, tichým promlou- váním i zpěvem můžete pomoci svému miminku. Pokud dovolí zdravotní stav, můžete své miminko pochovat v náručí. Velice příjemné pro dítě je přiložení nahatého tělíčka dítěte na holou hruďmatky. Dítě slyší tlukot matčina srdce. Cítí bezpečí a jistotu.
Dále je třeba zajistit dítěti přirozenou výživu - mateřské mléko. S technikou odstříkávání a kojení Vám vždy ochotně poradí a pomůže zdravotnický personál.
Také rehabilitace je velmi důležitou součástí léčby novorozence. Cvičit s dítětem můžete i Vy. S jednoduchými cviky a pohyby Vás seznámí rehabilitační pracovník.
Autor: Miroslava Turečková, Regina Hrudníková
studentky 3.ročníku bakalářského studia ošetřovatelství LF UP Olomouc
Odborná spolupráce: MUDr Alena Lošťáková
Žádné komentáře:
Okomentovat