Po narození nedonošeného miminka
Co můžete udělat pro to, aby náročná psychická situace během hospitalizace Vašeho miminka byla pro Vás snesitelnější, a abyste mohli být svému dítěti oporou?
Psycholog - Mgr. Ladislav Müller,
www.letokruh.cz
Situace, do které jste se dostali, není konec, ale začátek nového soužití. Představy o budoucnosti byly rozbity a teď se není čeho chytit. Je obtížné si něco do budoucnosti představovat, když situace je tak nejistá. Přesto si nějakou rámcovou představu budoucnosti utvořte, abyste měli kam napřímit své síly. Přes všechny obtíže vám život stále dává dosti pravděpodobnou možnost, že vše dobře dopadne.
Už tak dost obtížná situace bývá dále zatěžována pocity strachu, zklamání, viny, selhání apod. Tyto pocity jsou pochopitelné, nicméně užírají energii, kterou potřebujete.
Je proto vhodné neodkládat vlastní nastřádané stresy a další negativní emoce k ledu, ale aktivně se je pokoušet strávit - ať už sdílením s blízkými anebo konzultacemi s psychologem.Budete-li uvolněnější, bude se vám lépe dařit nabrat dech a vyladit se na potřeby dítěte. Rezignaci a beznaděj nevyhánějte, jen si všimněte, že po nich může přijít něco jiného. Také vnitřní hledání vztahu s dítětem - drobečkem v inkubátoru - není jednoduché.
Neděste se proto, je-li Váš prožitek mateřství otřesen.
Vnímat sebe jako matku mnohdy není samozřejmé a chce to notnou dávku odvahy.
Berte, prosím, své rozpoložení vážně - je to důsledek problematické situace a ne jen vaše nedostatečnost či selhání. Doporučuji proto hledat oporu v blízkých a osmělit se ke sdílení svých pocitů s psychologem.
Mgr. Karolína Friedlová, vysokoškolský
pedagog, certifikovaný lektor kurzů
Bazální stimulace, matka nedonošenéhodítěte, www.bazalni-stimulace.cz
Těžkou životní situaci, kterou prožíváte, Vám může stěžovat pocit bezmocnosti. Chtěli byste svému děťátku pomoci, ale nevíte jak. Díváte se na něj přes stěnu inkubátoru, mateřský cit Vás naplňuje a nutí dítě pochovat, pohladit. Jste zoufalé, že Vás od Vašeho miminka odděluje plastová stěna,navíc má Vaše dítě možná spoustu hadiček a možná je také napojeno na ventilátor (přístroj, který za něj dýchá). Všechny ty hadičky a přístroje ale momentálně potřebuje k zvládnutí dané situace.
Koncept Bazální stimulace dává možnost podpořit Vaše miminko v jeho psychomotorickém vývoji a Vám vkládá do ruky nástroj, umožňující Vám na základě aktivní práce (stimulace) s Vašim miminkem učinit Vás opět „mocnými". Máte možnost být aktivní, spoluúčastnit se s týmem zdravotníků na péči a tak provést Vaše dítě touto těžkou situací.
www.letokruh.cz
Situace, do které jste se dostali, není konec, ale začátek nového soužití. Představy o budoucnosti byly rozbity a teď se není čeho chytit. Je obtížné si něco do budoucnosti představovat, když situace je tak nejistá. Přesto si nějakou rámcovou představu budoucnosti utvořte, abyste měli kam napřímit své síly. Přes všechny obtíže vám život stále dává dosti pravděpodobnou možnost, že vše dobře dopadne.
Už tak dost obtížná situace bývá dále zatěžována pocity strachu, zklamání, viny, selhání apod. Tyto pocity jsou pochopitelné, nicméně užírají energii, kterou potřebujete.
Je proto vhodné neodkládat vlastní nastřádané stresy a další negativní emoce k ledu, ale aktivně se je pokoušet strávit - ať už sdílením s blízkými anebo konzultacemi s psychologem.Budete-li uvolněnější, bude se vám lépe dařit nabrat dech a vyladit se na potřeby dítěte. Rezignaci a beznaděj nevyhánějte, jen si všimněte, že po nich může přijít něco jiného. Také vnitřní hledání vztahu s dítětem - drobečkem v inkubátoru - není jednoduché.
Neděste se proto, je-li Váš prožitek mateřství otřesen.
Vnímat sebe jako matku mnohdy není samozřejmé a chce to notnou dávku odvahy.
Berte, prosím, své rozpoložení vážně - je to důsledek problematické situace a ne jen vaše nedostatečnost či selhání. Doporučuji proto hledat oporu v blízkých a osmělit se ke sdílení svých pocitů s psychologem.
Mgr. Karolína Friedlová, vysokoškolský
pedagog, certifikovaný lektor kurzů
Bazální stimulace, matka nedonošenéhodítěte, www.bazalni-stimulace.cz
Těžkou životní situaci, kterou prožíváte, Vám může stěžovat pocit bezmocnosti. Chtěli byste svému děťátku pomoci, ale nevíte jak. Díváte se na něj přes stěnu inkubátoru, mateřský cit Vás naplňuje a nutí dítě pochovat, pohladit. Jste zoufalé, že Vás od Vašeho miminka odděluje plastová stěna,navíc má Vaše dítě možná spoustu hadiček a možná je také napojeno na ventilátor (přístroj, který za něj dýchá). Všechny ty hadičky a přístroje ale momentálně potřebuje k zvládnutí dané situace.
Koncept Bazální stimulace dává možnost podpořit Vaše miminko v jeho psychomotorickém vývoji a Vám vkládá do ruky nástroj, umožňující Vám na základě aktivní práce (stimulace) s Vašim miminkem učinit Vás opět „mocnými". Máte možnost být aktivní, spoluúčastnit se s týmem zdravotníků na péči a tak provést Vaše dítě touto těžkou situací.
Ľubica Kaiserová Bc.,
kontakt: lubica kaiserova@zoznam.sk,
1. matka nedonoseného dieťaťa
2. staničná sestra oddelenia JIS na Novorodeneckej
klinike M. Rusnáka
Kontaktujte sa s matkami, ktoré už prešli podobnou náročnou situáciou. Hovorte s priateľmi, ktorí chápu vašu situáciu a dokážu s Vami aj o Vašej traume otvorene hovoriť. V žiadnom prípade nezostávajte so svojím smútkom a pocitom zlosti, osamelosti, smútku samé! Pokúste sa odreagovať prechádzkami, návštevou známych, divadla,nezabudnite, že smiať sa je normálne a skúste sa tešiť z každého zvládnutého dňa. Len vyrovnaná s realitou budete bábätku oporou i keď ste od seba teraz odlúčení. Neobviňujte sa! Nemáte žiadnu vinu, nezlyhali ste. Ak svoju úzkosť neviete zvládnuť, určite vyhľadajte pomoc odborníkov! Často hovorte s lekármi a sestrami o bábätku, nebojte sa pýtať na všetko, čo Vás napadne, trápi, či povzbudzuje. Určite v nich nájdete oporu!
kontakt: lubica kaiserova@zoznam.sk,
1. matka nedonoseného dieťaťa
2. staničná sestra oddelenia JIS na Novorodeneckej
klinike M. Rusnáka
Kontaktujte sa s matkami, ktoré už prešli podobnou náročnou situáciou. Hovorte s priateľmi, ktorí chápu vašu situáciu a dokážu s Vami aj o Vašej traume otvorene hovoriť. V žiadnom prípade nezostávajte so svojím smútkom a pocitom zlosti, osamelosti, smútku samé! Pokúste sa odreagovať prechádzkami, návštevou známych, divadla,nezabudnite, že smiať sa je normálne a skúste sa tešiť z každého zvládnutého dňa. Len vyrovnaná s realitou budete bábätku oporou i keď ste od seba teraz odlúčení. Neobviňujte sa! Nemáte žiadnu vinu, nezlyhali ste. Ak svoju úzkosť neviete zvládnuť, určite vyhľadajte pomoc odborníkov! Často hovorte s lekármi a sestrami o bábätku, nebojte sa pýtať na všetko, čo Vás napadne, trápi, či povzbudzuje. Určite v nich nájdete oporu!
Marta Štruncová, sestra na novorozenecké
JIP, Ústav péče o matku a dítě, Praha
Na všechno, čeho se bojíte, co potřebujete vědět, co vás trápí, se vyptejte. Nebojte se zeptat na cokoliv, i když se Vám to může zdát malicherné. Ptejte se i opakovaně, je-li to pro vás hůře vstřebatelné. Jen když víte o svém miminku maximum, můžete se s danou situací poprat. Sestry i lékaři Vám rádi a ochotně odpoví na vaše otázky. O svých pocitech se nebojte mluvit s personálem, s přáteli nebo ostatními maminkami. Strach, obavy, smutek, zmatek, někdy i zklamání či zloba, jsou v této situaci pochopitelné a rozhodně ne
neočekávané.
Zkontaktujte se s maminkami, které podobnou stresovou situaci již překonaly, a mohou se s Vámi o své zkušenosti rozdělit. V této náročné situaci byste se neměli před okolním světem uzavírat. Proto se snažte odreagovat. I v takto náročné situaci může rodič prožít pěkný den a smích. Jen tak z vás bude miminko při vaší návštěvě cítit klid a bezpečí.
JIP, Ústav péče o matku a dítě, Praha
Na všechno, čeho se bojíte, co potřebujete vědět, co vás trápí, se vyptejte. Nebojte se zeptat na cokoliv, i když se Vám to může zdát malicherné. Ptejte se i opakovaně, je-li to pro vás hůře vstřebatelné. Jen když víte o svém miminku maximum, můžete se s danou situací poprat. Sestry i lékaři Vám rádi a ochotně odpoví na vaše otázky. O svých pocitech se nebojte mluvit s personálem, s přáteli nebo ostatními maminkami. Strach, obavy, smutek, zmatek, někdy i zklamání či zloba, jsou v této situaci pochopitelné a rozhodně ne
neočekávané.
Zkontaktujte se s maminkami, které podobnou stresovou situaci již překonaly, a mohou se s Vámi o své zkušenosti rozdělit. V této náročné situaci byste se neměli před okolním světem uzavírat. Proto se snažte odreagovat. I v takto náročné situaci může rodič prožít pěkný den a smích. Jen tak z vás bude miminko při vaší návštěvě cítit klid a bezpečí.
Ingrid Šimková, Studio regenerace, Brno
Každý porod je obrovským zážitkem pro dítě i matku. I když vše prochází tzv. normálním
průběhem, stejně dochází k různým „blokům", se kterými se člověk potýká celý život. Těhotenství, příchod na svět a následná adaptace nás všechny ovlivňuje víc, než si uvědomujeme. O to víc bývá tato situace komplikovanější pro děti a rodiče, pokud došlo buď k předčasnému porodu, nebo k nějakým traumatizujícím zážitkům v průběhu porodu. V oblasti regenerace, masáží a různých terapií pracuji už od roku 1990 - za
tuto dobu mi prošlo pod rukama dost případů tzv. nedonošených dětí, nebo dětí, u kterých byl porod nějakým způsobem zkomplikován. Sama mám rovněž osobní zkušenost s komplikovaným porodem a následnou péčí různými rehabilitačními metodami se svou nejmladší dcerou, které je nyní 13 let. Pokud dojde k případu předčasného porodu, je to obrovská psychická zátěž pro maminku a traumatizující zážitek pro ni a děťátko obzvlášť. Zjistila jsem, že nejen věk dítěte, ale i šestinedělí, je potřeba počítat od předpokládaného termínu porodu, protože celý hormonální systém ženy je nastaven tak, aby těhotenství probíhalo normálně. Pokud dojde k nějaké události, která průběh těhotenství ukončí předčasným porodem, nastávají situace, na které nejsme připraveni. Maminku může provázet zvýšený pocit viny, zmatku, smutku, chaosu a strachu, nemá si o tom s kým promluvit a někdy dochází i k obtížné komunikaci mezi ní, partnerem a případně zbytkem rodiny. Děťátko, které se takto narodilo, bývá umístěno na JIP, což je také situace, která poznamenává jeho další vývoj a adaptaci na prostředí. Mně se v takovýchto kritických situacích osvědčilo co nejdříve začít podávat Bachovu terapii - krizové kapky pro maminku a případně použít krizové kapky ve spreji pro děťátko, které můžeme aplikovat i když je v inkubátoru. Každý kontakt maminky s děťátkem i přes inkubátor by měl být plný důvěry a lásky a jistoty.
Každý porod je obrovským zážitkem pro dítě i matku. I když vše prochází tzv. normálním
průběhem, stejně dochází k různým „blokům", se kterými se člověk potýká celý život. Těhotenství, příchod na svět a následná adaptace nás všechny ovlivňuje víc, než si uvědomujeme. O to víc bývá tato situace komplikovanější pro děti a rodiče, pokud došlo buď k předčasnému porodu, nebo k nějakým traumatizujícím zážitkům v průběhu porodu. V oblasti regenerace, masáží a různých terapií pracuji už od roku 1990 - za
tuto dobu mi prošlo pod rukama dost případů tzv. nedonošených dětí, nebo dětí, u kterých byl porod nějakým způsobem zkomplikován. Sama mám rovněž osobní zkušenost s komplikovaným porodem a následnou péčí různými rehabilitačními metodami se svou nejmladší dcerou, které je nyní 13 let. Pokud dojde k případu předčasného porodu, je to obrovská psychická zátěž pro maminku a traumatizující zážitek pro ni a děťátko obzvlášť. Zjistila jsem, že nejen věk dítěte, ale i šestinedělí, je potřeba počítat od předpokládaného termínu porodu, protože celý hormonální systém ženy je nastaven tak, aby těhotenství probíhalo normálně. Pokud dojde k nějaké události, která průběh těhotenství ukončí předčasným porodem, nastávají situace, na které nejsme připraveni. Maminku může provázet zvýšený pocit viny, zmatku, smutku, chaosu a strachu, nemá si o tom s kým promluvit a někdy dochází i k obtížné komunikaci mezi ní, partnerem a případně zbytkem rodiny. Děťátko, které se takto narodilo, bývá umístěno na JIP, což je také situace, která poznamenává jeho další vývoj a adaptaci na prostředí. Mně se v takovýchto kritických situacích osvědčilo co nejdříve začít podávat Bachovu terapii - krizové kapky pro maminku a případně použít krizové kapky ve spreji pro děťátko, které můžeme aplikovat i když je v inkubátoru. Každý kontakt maminky s děťátkem i přes inkubátor by měl být plný důvěry a lásky a jistoty.
Převzato z brožurky Nedoklubka "Rodičům nedonošeného miminka"
Žádné komentáře:
Okomentovat