neděle 21. února 2010

Dříve narození




Každá maminka si přeje, aby se její dítě narodilo v pořádku. Ale co když se miminko rozhodne vykouknout na svět předčasně? Miminko dozrává během těhotenství postupně a čím později dojde k předčasnému porodu, tím je zralejší a tím méně zdravotních komplikací také hrozí.


Pokud se vaše dítě narodí jen několik dní před 38. týdnem (hranice pro předčasný porod) a jeho váha není nižší než 2500 gramů, nemusíte se obávat. S největší pravděpodobností bude vaše miminko naprosto zdravé. Čím dříve se ale narodí, tím hůře. Ovšem ani tehdy si nemusíte nic vyčítat. Příčiny předčasného porodu jsou různé a může to být i onemocnění, za které nemůžete. Hlavně si neříkejte, že je to vaše vina. I v případě hodně nedonošených dětí je tu naděje, že bude vaše miminko v pořádku. Lékaři dnes dovedou „zachránit“ plod, jehož váha se pohybuje kolem půl kilogramu. Tehdy se však musíte připravit na dlouhé měsíce, kdy bude dítě bojovat v inkubátoru o svůj život a svoje zdraví.


DO KTERÉ NEMOCNICE?

Jestli už vám předčasný porod hrozí, budete s největší pravděpodobností hospitalizována. „Snahou je porod oddálit a poskytnout dítěti čas, aby dozrálo.
Matce se podávají léky tlumící děložní činnost a kortikoidy, které vedou k indukci plicní zralosti, případně antibiotika při hrozící infekci,“ říká MUDr. Veronika Krejčová, neonatolog- pediatr Gynekologicko- porodnické kliniky v PrazeMotole. Někdy však není možné porod oddálit, a proto je ideální, aby proběhl v některém z perinatologických center (v ČR jich je 12 a jsou to nemocnice, kde je personální i přístrojové vybavení připravené na péči o riziková těhotenství i rizikové a nedonošené novorozence).

„Pro maminku je lepší, když se stihne převoz do takového centra ještě před porodem, takovému převozu se říká transfer in utero (převoz v děloze). Jsou však případy, že matka přijde do porodnice a porod je již v běhu, a je třeba jej akutně ukončit. Převoz již není možný a pak je nedonošený novorozenec převezen do centra po porodu v inkubátoru převozovou službou sanitkou nebo vrtulníkem,“ vysvětluje MUDr. Krejčová.


CO SE DĚJE S MIMINKEM NA JIP?

Novorozenecká jednotka intenzivní péče je místo, kde jsou hospitalizováni rizikoví a nedonošení novorozenci. K tomu je potřeba spousta přístrojů, léků a samozřejmě trénovaný personál. „Nedonošenému dítěti je potřeba zajistit vše potřebné, aby se mohlo dál vyvíjet. Vlastně všechny orgány a systémy jsou nezralé - nefunguje termoregulace, plíce, dítě má problémy s udržením tlaku, zajištěním vnitřního prostředí a látkové výměny, trávicí trakt není dozrálý na příjem a zpracování potravy, nefungují plně ledviny, nezralý je i zrak, sluch, imunitní systém,“ vyjmenovává MUDr. Krejčová.

Přesto o jeho život bojují nejen lékaři, ale i přístroje, jejichž cena se pohybuje kolem 2 milionů korun. Eva (38) vzpomíná na svého prvního syna, který se narodil ve 32. týdnu. Nebyl nejmenší, vážil 2 kilogramy, ale jeho plíce nebyly ani po nasazení kortikoidů dozrálé. „Když se narodil, ani jsem ho neviděla. Hned ho odnesli na JIP. Když jsem se pak na něj po porodu šla podívat do inkubátoru, byl to šok. Slzy mi tekly proudem, protože malý Davídek byl napojený na monitory, dýchací přístroj, do žíly mu dávali infuzi. Říkali mi, ať se připravím na všechno možné, i na to, že nepřežije.

Bylo to těžké, ale doktoři mi hodně pomohli, byli skvělí, na každou otázku se mi snažili odpovědět. Po pár dnech se jeho stav stabilizoval a po pěti týdnech jsme mohli domů. Nikdy ale na ten první pohled do inkubátoru nezapomenu, snad proto je Davídek ze všech mých dětí ten nejvíc opečovávaný, i když mu to nedáváme samozřejmě najevo.“ Na JIP se sleduje celkový stav dítěte, barva kůže, prokrvení, vyšetřují se srdce a plíce, pohyb střev, váží se pleny, měří se teplota. „Dítě je třeba polohovat, odsávat hleny z dýchacích cest. Později se provádějí další potřebná vyšetření - rentgenová, ultrazvuková a jiná. Při tom všem však dítě potřebuje co nejvíce klidu a minimálního rušení,“ říká neonatoložka Krejčová.


BEZ KOMUNIKACE TO NEJDE

Často přichází předčasný porod nečekaně. Rodiče sice vědí, že existují nedonošení novorozenci, ale najednou se jich to týká osobně. „Někdy jsou informace o této problematice neúplné, jindy vyloženě katastrofi cké, někdy až moc růžové. Je na lékaři, aby podal rodičům informace o konkrétním případu, všechno srozumitelně vysvětlil, protože samo prostředí s hadičkami a monitory je velmi stresující,“ vysvětluje dr. Krejčová. Informování o stavu miminka se děje postupně, tak, jak se jeho stav vyvíjí. „Rodiče se seznamují s průběhem, s možnými riziky, s plánovanými vyšetřeními, jsou plně informováni i o problémech, ale je třeba jim také dodat odvahu a naději,“ říká Veronika Krejčová.


NÁVŠTĚVY JSOU DŮLEŽITÉ

Kontakt maminky s narozeným dítětem je důležitý. I když leží třeba v inkubátoru a nemá stejné možnosti jako děti, které jsou po narození hned u maminek. Radka (37) vypráví, jak chodila za svým předčasně narozeným synem skoro každou hodinu, aby se přesvědčila, že dýchá, a aby ho aspoň mohla pohladit, dotknout se ho. „Když mi poprvé stiskl prst, který jsem mu otvorem prostrčila dovnitř, skoro jsem nedýchala štěstím. Najednou jsem věděla, že to zvládne, i když to trvalo ještě několik dlouhých týdnů,“ usmívá se Radka. Navštěvovat může dítě nejen maminka, ale i tatínek. Ovšem je potřeba řídit se pokyny personálu ohledně hygienicko-epidemiologických opatření.

„Rodiče se dovědí, co všechno mohou, jak na dítě mají mluvit, a co ho zbytečně ruší,“ vyjmenovává dr. Krejčová. Rodiče brzy sami zjistí, co se jejich dítěti líbí a co ne. Jestliže je maminka z porodnického hlediska schopná propuštění a miminko je na JIP, záleží na možnostech oddělení i matky. Někdy taková hospitalizace dítěte trvá i 3 měsíce. Některé porodnice mají několik míst pro matky nedonošených dětí, některé pro ně mají dokonce ubytovny. „Je-li dítě na jednotce intenzivní péče na dýchacích přístrojích a monitorech, maminka většinou odchází domů a za dítětem dochází. Odstříkává mateřské mléko a vozí ho s sebou do nemocnice. V době, kdy se začíná dítě kojit, je přijímána zpět na oddělení,“ vysvětluje lékařka.


VÍTE, ŽE …?


1. Součástí perinatologických center by měla být i poradna pro rizikové novorozence. Ta koordinuje péči o nedonošené a rizikové děti, spolupráci s lékařem pro děti a dorost, který má toto dítě v péči. Do těchto poraden se zvou děti, které se narodily předčasně (obyčejně pod 32. týden nebo 34. týden těhotenství, či pod 1500 gramů), nebo byly jinak rizikové.


2. Matky, které porodily nedonošené dítě, mají jiné složení mateřského mléka než ty, které porodily v termínu. Mléko má vyšší obsah bílkovin, vápníku a sodíku a vyšší kalorickou hodnotu. Pokud není možné zajistit takové mléko, podávají se dětem speciální formule mlék pro nedonošené děti. V našich porodnicích se mateřské mléko jiných matek „cizím“ dětem podává, na rozdíl například od USA, kde se toto nedělá z důvodu možné nákazy HIV, syfi lidou nebo žloutenkou.


***

AUTOR: MUDr. Veronika Krejčová pediatr-neonatolog, Fakultní nemocnice v Praze-Motole, novorozenecké oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky UK, 2. LF


1 komentář: